Úchop je nejdůležitější funkcí horní končetiny. Její omezení nebo ztráta výrazně ovlivňuje veškerou činnost člověka, snižuje možnosti jeho uplatnění a hlavně sebeobsluhu. U lidí odkázaných na invalidní vozík je jakékoli oslabení rukou ještě závažnější. Nedostatek funkce může být způsoben poraněním periferních nervů horních končetin v různé výši při úrazech s přerušením nervů, ale i během porodu – poporodní paresa brachiálního plexu. K závažnějším postižením dochází poškozením míchy při úrazech krční páteře nebo z příčin centrálních při onemocnění mozku, kdy stav komplikuje spasticita. Jedná se převážně o dětskou mozkovou obrnu, stavy po operacích mozku, úrazech mozku, encefalitidách a ictech. Centrálních mozkových příhod je v České republice asi 30000 ročně, včetně dětí. I při předpokladu vysokého procenta plného zhojení stále zůstává velký počet pacientů, kteří potřebují rekonstrukci horní končetiny. V České republice ročně přibývá 200 lidí s transversální lézí míšní, ke kterým dochází při těžkých autonehodách nebo nebezpečných sportech. Asi čtvrtina z nich jsou tetraplegici s trvale těžce omezenou funkcí horních končetin. Těmto pacientům se dostává kvalitní kombinované léčby neurochirurgické, ortopedické, neurologické, rehabilitační, ale zůstávají odkázáni na pomoc asistenta nebo člena rodiny. Toto je finančně náročné, mnohdy nepředpokládatelné a extrémně stresující. Poranění páteře tedy radikálně mění život člověka a znamená pro něj nejen fyzickou ztrátu funkční, ale i psychologické, sociální a ekonomické ztráty.

Péče o takto postižené pacienty vyžaduje týmový multidisciplinární přístup.